Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Polycystické vaječníky jsou větší než zdravé vaječníky. Obsahují velké množství neškodných ovariálních folikulů – mnohdy až dvakrát větší počet než zdravé vaječníky. U žen, které trpí syndromem polycystických ovarií, tyto folikuly mnohdy nejsou schopny uvolnit vajíčko, tzn. ovulace neprobíhá každý měsíc. Viz také ovariální cysta.

Syndrom polycystických ovarií neboli PCOS (zkratka pochází z anglického názvu polycystic ovary syndrome) je hormonální porucha, která se může vyskytnout u žen v reprodukčním věku. Ženy s PCOS mohou mít nepravidelnou nebo neobvykle dlouhou menstruaci nebo zvýšenou hladinu mužských hormonů (androgenů). Ve vaječnících se vytváří větší množství ovariálních folikulů a vaječníky nejsou schopny pravidelné ovulace. Přesná příčina PCOS není známa. Včasná diagnóza a léčba, společně s redukcí hmotnosti, mohou snížit riziko dlouhodobých komplikací, jako je zejména diabetes mellitus 2. typu a srdečně-cévní onemocnění. Viz také syndrom.

Autozomálně dominantní polycystické onemocnění ledvin neboli ADPKD (zkratka pochází z anglického názvu autosomal dominant polycystic kidney disease) je onemocnění, které se vyznačuje přítomností cyst (dutinek) uvnitř tkáně ledvin. Čím více cyst se v ledvině objeví, tím hůře tento životně důležitý orgán funguje. Jedná se o nejčastější vrozené onemocnění ledvin (postižen je přibližně 1 člověk z 1000). Viz také autozomálně dominantní, cysta, ledviny.

Cysta na vaječníku je jiný název pro ovariální cystu. Viz také cysta, vaječníky.

Stimulace vaječníků je jeden z postupů, který se používá v rámci asistované reprodukce. Cílem stimulace vaječníků je jednak vyvolání ovulace, jednak zvýšení počtu uvolněných vajíček (neboť při přirozené ovulaci se obvykle uvolní pouze jedno vajíčko). To může zvýšit šance na otěhotnění. Stimulaci vaječníků lze provádět buď pomocí léků, nebo pomocí injekcí. Viz také stimulace, vaječníky, ovulace.

Zánět vaječníků a vejcovodů neboli adnexitida je zánět děložních adnex, tj. současný (a často oboustranný) zánět vaječníků i vejcovodů. Patogeny se do děložních adnex mohou dostat různými způsoby. Nejčastější jsou vzestupné infekce, méně časté sestupné infekce, poměrně vzácné jsou hematogenní infekce. Viz také zánět, vaječníky, vejcovody, hluboký pánevní zánět.

Zánět vaječníku neboli ooforitida se obvykle vyskytuje současně se zánětem vejcovodu, což je souhrnně označováno jako adnexitida. Viz také zánět, vaječníky.

Epitelové nádory vaječníků jsou nejčastěji se vyskytujícím typem zhoubných nádorů vaječníků (téměř 90 % případů). Zhoubný nádor vychází z epitelu vejcovodů nebo z nejsvrchnější buněčné vrstvy vaječníků. Tento typ zhoubných nádorů vaječníků se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. Viz také epitel, nádor, vaječníky, neepitelové nádory vaječníků, zhoubné nádory vaječníků.

Rakovina vaječníků je lidové označení pro zhoubné nádory vaječníků. Viz také rakovina, vaječníky.

Neepitelové nádory vaječníků jsou poměrně vzácně se vyskytujícím typem zhoubných nádorů vaječníků (přibližně 10 % případů). Tyto zhoubné nádory vycházejí z jiných struktur vaječníků než epitelové nádory vaječníků a obvykle postihují ženy v mladším věku. Jedná se o: buď nádory ze zárodečných buněk – v tomto případě nádor vzniká z vajíček, nebo nádory z buněk stromatu a zárodečných pruhů – vzácný typ zhoubného nádoru, který v tomto případě vzniká v pojivové tkáni vaječníků. Viz také epitel, nádor, vaječníky, epitelové nádory vaječníků, zhoubné nádory vaječníků.